ALERGIE NA LEPEK vs. CELIAKIE


Často bývá celiakie zaměňována s alergií na lepek, ale jedná se o rozdílné reakce organismu.

Při alergii na lepek bývá typická reakce I. typu, u které jsou účastníkem specifické imunoglobuliny IgE. V  prvním kroku se musí konkrétní člověk setkat s  alergenem – v našem případě je to s lepkem, resp. jeho alergenními epitopy. V následném kroku, kdy se organismus po prvotní senzibilizaci setkává znovu s  alergenem, dochází již ke znatelné reakci mediované vyprodukovanými alergen-specifickými IgE. Specifické IgE aktivuje žirné buňky a jejich granule vyplavují svůj obsah, což má za následek typickou alergickou reakcí – křeče, zvracení, nadýmání, vyrážka na kůži, průjem. Reakce dochází během několika minut až hodin po požití potraviny s lepkem. K  diagnostikování se využívá kožních testů, sérologické vyšetření specifických IgE protilátek nebo buněčných testů, jako jsou například basotesty, testy na uvolňování histaminu po stimulaci basofilů periferní krve alergeny nebo RAST testy (radioalergosorbentní testy). U těchto osob nedochází k  poškození střevní sliznice a není až tak striktní nutné dodržování bezlepkové diety.

Oproti alergii na lepek je celiakie autoimuntiní onemocnění, u něhož s odstupem 3 až 6 měsíců nastává reakce organismu proti vlastním strukturám. Bezlepková dieta je u postižený chosob celiakií doživotní, nedodržování bezlepkové diety může mít fatální následky. K diagnostikování celiakie se uplatňují sérologické metody, doplněné biopsií, popř. i genetické vyšetření.

 

Zdroje:
Lochman I., Lochmanová A.: Novinky v laboratorní diagnostice alergie. Sborník postgraduálního kurzu XXVII. Sjezdu českých a slovenských alergologů a klinických imunologů, Olomouc, 6. - 9. 10. 2010, Solen, s.r.o., 2010
Pharmanews. Celiakie. 2007. (staženo 13. 2. 2013) Dostupné online na Word Wide Web: http://www.pharmanews.cz/2007_03/site/ celiakie.html
Svačina, Š. a kolektiv. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008. 384 s. ISBN 978-80-247-2256-6